Umělá inteligence se v českém podnikatelském prostředí přesouvá od pouhých experimentů k reálnému nasazení v každodenním provozu. Podle nového reportu společnosti Asseco Solutions ji využívá již 18 procent podniků s více než deseti zaměstnanci, přičemž u velkých firem tento podíl poprvé překročil hranici padesáti procent.
Umělá inteligence se z experimentální fáze velmi rychle mění v nedílnou součást standardního firemního provozu napříč celým českým trhem. Aktuálně ji využívá již 18 % českých podniků s více než deseti zaměstnanci, což představuje nárůst o plnou polovinu ve srovnání s předchozím rokem. Ještě výraznější posun je vidět v segmentu velkých firem, kde podíl uživatelů AI poprvé v historii překročil padesátiprocentní hranici. Současně platí, že osobní zkušenost s těmito technologiemi má už téměř dvě třetiny české populace. Tyto závěry přináší nejnovější report Digitalizace a AI, který vydala společnost Asseco Solutions a který opírá svá zjištění o oficiální data Českého statistického úřadu, Eurostatu a výzkum MML realizovaný společností MEDIAN.
AI přestává být experimentem a stává se páteří efektivity
Podle vyjádření Jiřího Huba, CEO společnosti Asseco Solutions, se firemní uvažování zásadně proměnilo: „Firmy už nepřemýšlejí jen o tom, zda si umělou inteligenci vyzkoušet. Stále častěji hledají konkrétní procesy, ve kterých jim AI ušetří čas, zpřesní rozhodování nebo omezí rutinní práci. Samotné nasazení nástroje ale nepostačí. Skutečný přínos se dostaví teprve tehdy, když firma propojí technologii s kvalitními daty, dobře nastavenými procesy a především lidmi, kteří vědí, jak ji bezpečně používat.“
Celková dynamika nástupu umělé inteligence v českém podnikatelském sektoru a širší společnosti výrazně zrychluje. Zatímco v roce 2021 pracovalo s těmito technologiemi pouhých 5 % podniků, v současnosti je to téměř každý pátý. V kategorii velkých společností dosáhl podíl uživatelů 54 %. Největší tempo růstu vykazují oblasti, kde technologie dokáže efektivně převzít rutinní úkony, zpracovat obrovské objemy dat nebo zefektivnit interní i externí komunikaci.
Paralelní výzkum agentury MEDIAN ukázal, že přímá zkušenost s AI vzrostla v populaci meziročně z 38 % na 62 %. Vyšší míra osvojení však automaticky neznamená absenci obav – ty nadále pociťuje 44 % lidí. Zajímavou demografickou anomálií je fakt, že AI využívají podstatně častěji manažeři a osoby s rozhodovací pravomocí nad firemními rozpočty. Naopak u pracovníků starších 50 let frekvence používání klesá a roste nejistota ohledně fungování technologií. Pro korporátní subjekty to znamená jasný úkol: vedle samotných softwarových licencí je nutné masivně investovat do cíleného vzdělávání a definování srozumitelných interních pravidel.
Nejčastější uplatnění v textu, zákaznické péči a marketingu
Z hlediska konkrétních technologií dominuje generování textu či řeči, které využívají téměř tři čtvrtiny podniků pracujících s umělou inteligencí. Více než polovina firem sahá také po nástrojích pro tvorbu obrazového materiálu, videí nebo zvukových stop. Co se týče podnikových agend, AI nejčastěji proniká do marketingu, prodeje a zákaznické podpory – v těchto oblastech ji nasazuje 59 % firem využívajících AI, což představuje hodnotu výrazně převyšující evropský průměr. Standardem se stává také její zapojení do administrativy, lidských zdrojů, financí či oblasti kybernetické bezpečnosti.
Data a podnikové systémy jako základní stavební kámen
Implementace umělé inteligence nemůže probíhat ve vzduchoprázdnu. Předpokladem pro její reálný přínos je robustní datová základna a pevné ukotvení v každodenní infrastruktuře podniku. Pokročilou analýzu dat dnes provádí téměř polovina českých firem. Polovina subjektů spoléhá na ERP systémy pro komplexní řízení a plánování podnikových zdrojů a více než polovina využívá cloudová řešení. Cloudová infrastruktura navíc dávno přesáhla rámec pouhé správy e-mailů nebo úložiště souborů; podniky do cloudu migrují účetní agendy, bezpečnostní protokoly i ty nejklíčovější firemní aplikace.
Praktické dopady digitalizace v českém byznysu
Konkrétní příklady z reálného provozu potvrzují, že digitální transformace nabývá v každém odvětví specifických rysů. Například Kunsthalle Praha dokázala díky systému Helios mimořádně rychle obnovit plný provoz po proběhnuvším kybernetickém útoku a následně úspěšně implementovat pokročilá preventivní opatření. Výrobní společnost Deville TPC Jihlava zkrátila díky elektronickému oběhu dokladů čas nutný ke zpracování faktur téměř o polovinu. V Pivovaru Zichovec zase propojená podniková data umožňují efektivně řídit výrobu více než 120 odrůd piva ročně a precizně ji plánovat dle aktuální tržní poptávky.
Z těchto zkušeností vychází i hlavní doporučení reportu: při zavádění moderních technologií není vhodné začínat otázkou, kde by šlo umělou inteligenci teoreticky uplatnit. Klíčem k úspěchu je identifikace procesů, kde organizace aktuálně ztrácí nejvíce času, finančních prostředků či provozní kvality. Teprve u takto definovaného procesu lze stanovit jasnou odpovědnost, změřit výchozí stav a objektivně ověřit, zda nově zvolené řešení přineslo požadovaný ekonomický i provozní efekt.
