Podle průzkumu Randstad Pulse Survey 2026 plánuje do konce roku změnit zaměstnavatele 59 % českých zaměstnanců. Překvapivě se to týká zejména starších ročníků a manuálně pracujících, přičemž finanční motivace není jediným faktorem.
Český trh práce prochází výrazným pohybem. Nejnovější data z průzkumu Randstad Pulse Survey 2026 ukazují, že celkem 59 % českých zaměstnanců plánuje do konce roku 2026 změnit zaměstnavatele. Tato situace vyžaduje pozornost zejména z pohledu strategického řízení lidských zdrojů a udržení talentů v korporátním sektoru.
„Fakt, že téměř dvě třetiny zaměstnanců uvažují o změně práce, ukazuje velkou otevřenost lidí vůči novým příležitostem. Pokud firmy nebudou aktivně pracovat na vytváření kvalitního prostředí a pečovat o stávající lidi, velmi snadno o ně přijdou,“ komentuje situaci Martin Jánský, generální ředitel Randstad ČR.
Ke změně práce mají nejblíže starší a manuálně pracující zaměstnanci
Dosavadní zkušenosti na trhu práce obvykle ukazovaly, že s přibývajícím věkem pracovníků klesá jejich ochota ke změně. Letošní rok však tento trend nabourává. Mezi zaměstnanci ve věkové skupině 46 až 61 let je ochota ke změně dokonce vyšší (63 %) než u jejich mladších kolegů, přičemž u zástupců Generace Z klesá na rovných 50 %.
Neméně zajímavý je pohled skrze strukturu pozic. Největší zájem o změnu projevují manuální pracovníci (64 %), hned za nimi následují manažeři (62 %) a až s výrazným odstupem zaměstnanci z kanceláří (53 %). Z hlediska pohlaví jsou statistiky vyrovnané, změnu zvažuje 59 % mužů a 58 % žen.
„Starší zaměstnanci jsou zároveň skupinou, na níž firmy mnohdy zapomínají. Ať už při náboru, nebo při péči o stávající tým,“ upozorňuje Martin Jánský na rizika přehlížení této demografické skupiny.
Mzda jako spouštěč odchodu, ne však jediný důvod
Finanční ohodnocení nadále hraje klíčovou roli. Mzdu jako nejdůležitější údaj v inzerátu uvádí 82 % kandidátů. Při samotné změně zaměstnavatele požaduje přibližně třetina respondentů navíšení mzdy o 20 % a více. Na druhou stranu, téměř třetina pracovníků připouští, že by práci změnila i z čistě nefinančních důvodů bez jakéhokoliv navíšení.
Podle doplňujících dat z průzkumu REBR 2026 hraje při odchodu negativní roli také pracovní prostředí, špatné vztahy s vedením či ztráta osobního zájmu o vykonávanou práci.
„Mezi skupinami, které při případné změně zaměstnavatele požadují nejvyšší navíšení mzdy, jednoznačně vedou manažeři. Souvisí to se specifickou strukturou jejich odměňování, kdy při odchodu často přicházejí o vybudované roční bonusy či variabilní složky. Aby navíc zkušený manažer opustil stabilní místo a podstoupil riziko změny, potřebuje silnou finanční motivaci, kterou se snaží vykompenzovat právě vyšší nástupní mzdou,“ vysvětluje Martin Jánský.
Výzva pro korporátní strategii a HR
Výsledky průzkumu jasně deklarují, že čeští zaměstnanci jsou připraveni na radikální kroky v podobě změny působení. Společnosti, které tuto situaci ignorují, vystavují své podnikové procesy riziku ztráty klíčového know-how a klíčových pracovníků.
„Udržení lidí vyžaduje více než jen občasné navíšení mezd o pár procent. Téměř třetina zaměstnanců by odešla i bez finančního polepšení. Prostor pro posun mají firmy především ve vytváření dobré atmosféry na pracovišti, v budování vztahů s pracovníky nebo v přístupu k jejich rozvoji,“ uzavírá Martin Jánský.
