Česká republika je se svou vysokou zaměstnaností na třetí příčce v pořadí zemí Evropské unie. V prvním čtvrtletí u nás tato míra dosahovala 79,2 %. Z hlediska zaměstnanosti osob ve věku 20 až 64 let je na tom nejlépe Švédsko a Německo.
Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. Šest států EU28 (Švédsko, Německo, Česká republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko) i v 1. čtvrtletí roku 2018 překročila stanovený cíl, podle kterého má míra zaměstnanosti členských zemí EU v průměru dosahovat 75 procent, a zároveň dosáhla svého národního cíle v zaměstnanosti 20-64letých osob. Nezaměstnanost meziročně klesá. Mezi zeměmi EU28 je v České republice míra nezaměstnanosti mužů i žen v 1. čtvrtletí roku 2018 i nadále nejnižší.
Podle strategie Evropa 2020 je cílem dosáhnout míry zaměstnanosti 20–64letých v zemích EU28 v průměru 75 %. V 1. čtvrtletí 2018 tato míra v zemích EU28 dosahovala v průměru 72,3 procent. Průměrná míra zaměstnanosti mužů za EU28 (78,0 %) převyšovala míru zaměstnanosti žen (66,7 %) o 11,3 procentních bodů. Zimní měsíce se projevily oproti předchozímu čtvrtletí snížením průměrné míry zaměstnanosti členských zemí EU o 0,2 p. b.
V 1. čtvrtletí 2018 cílovou hranici (75 procent) dosáhlo opakovaně deset sledovaných států Evropy – Švédsko, Německo, Česká republika, Spojené království, Nizozemsko, Estonsko, Dánsko, Litva, Lotyšsko a Rakousko. Na druhé straně nejnižší míra zaměstnanosti je v jižních státech Unie. Kromě Řecka se to týká hlavně Itálie, Chorvatska a Španělska, kde nepracuje více než třetina populace v tomto produktivním věku.
Dále je pro danou míru zaměstnanosti každé z členských zemí stanoven národní cíl. Definice národních cílů v oblasti zaměstnanosti jsou srovnatelné s celounijní úrovní. V 1. čtvrtletí 2018 tuto národní míru zaměstnanosti v zemích EU28 stále splňuje 10 států (Švédsko, Německo, Česká republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko a s úrovní pod požadovaným unijním průměrem Irsko, Malta, Polsko a Chorvatsko).
Tabulka seřazená od nejvyšších hodnot k nejnižším ukazuje, že si stále vysokou míru zaměstnanosti udržují severské státy včetně baltských zemí, některé země západní Evropy a naše republika. Nejvyšší míru zaměstnanosti má dlouhodobě Švédsko (81,4 %). Vyšší meziroční nárůsty míry zaměstnanosti vykazují především státy jižní Evropy v porovnání s ostatními zeměmi unie, největší zvýšení zaměstnanosti udává Chorvatsko (o 3,1 p. b.). Nejnižší míra zaměstnanosti je stále v Řecku (57,7 %), kde je zaměstnána méně než polovina žen.
V 1. čtvrtletí 2018 se Česká republika zařadila na třetí místo mezi zeměmi EU28, když míra naší zaměstnanosti byla 79,2 %. Ze sousedních států mělo v tomto období vyšší míru zaměstnanosti Německo (79,5 %). Rakousko (75,2 %) splňuje stanovenou průměrnou hranici zaměstnat alespoň 75 % populace ve věkové kategorii 20 až 64 let, ale na národní cílovou úroveň mu ještě schází. Slovensko s mírou zaměstnanosti 71,9 % dosahovalo téměř na evropský průměr. V Polsku byla celková zaměstnanost zhruba o 8 p. b. nižší než v ČR.
Ve všech zemích EU je míra zaměstnanosti mužů více či méně vyšší než míra zaměstnanosti žen. V 1. čtvrtletí roku 2018 převyšovala zaměstnanost mužů v České republice s 86,8 procenty v této kategorii všechny ostatní členské země. Míru zaměstnanosti žen má stále nejvyšší Švédsko (79,3 %). V ČR zaměstnanost žen zůstala na 71,4 %.
V 1. čtvrtletí roku 2018 zaznamenaly ve srovnání s předchozím čtvrtletím největší nárůst zaměstnaných osob Rumunsko (1,9 %) a Malta (1,3 %). Největší pokles zaměstnaných mezi čtvrtletími ze sledovaných zemí eviduje Estonsko (-1,4 %). V České republice se počet zaměstnaných zvýšil o 0,6 procent.
Míra nezaměstnanosti meziročně dále klesla ve všech členských zemích EU kromě Estonska.
V České republice byla míra nezaměstnanosti v daném období opět nejnižší, když celková míra nezaměstnanosti za dané období dosahovala 2,4 %, u mužů dokonce 2,0 %. Míra nezaměstnanosti žen v tomto období byla také v ČR nejnižší (3,0 procent). Na druhé místo se s celkovou úrovní nezaměstnanosti 3,7 % zařadilo Německo. Maďarsko si udržuje nízkou nezaměstnanost, v 1. čtvrtletí činila celková míra v této zemi 3,9 procent.
V porovnání s ostatními sousedními státy byla míra nezaměstnanosti o necelé 2 procentní body vyšší v Polsku (4,2 %). Rakousko (s 5,3 %) patří ještě do první třetiny v uvedeném žebříčku s nejnižší nezaměstnaností evropských zemí. Slovensko (7,2 %) se dostalo pod evropský průměr, který v tomto čtvrtletí činil 7,5 procent.
Nejvyšší míru nezaměstnanosti mají ve státech jižní Evropy. U Řecka lze stále konstatovat, že z osob ve věku 15–64 let, které by mohly pracovat, byla více než pětina nezaměstnaná.
Meziroční pokles v průměru za země EU28 činí 0,9 procentního bodu. Největší meziroční pokles nezaměstnanosti mají zejména země jižní Evropy, kde se míra nezaměstnanosti ve věkové skupině 15–64letých pohybuje nad evropským průměrem.
Kvalifikace a vzdělání jsou nejlepším předpokladem uplatnění se v zaměstnání. Nižší úroveň dosaženého vzdělání zvyšuje nezaměstnanost.
Sledovaným indikátorem z pohledu trhu práce je tedy podíl vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 30 – 34 let. Ve většině zemí unie se tento podíl meziročně zvýšil. Průměrná požadovaná hranice úrovně vzdělání pro EU28 stanovená strategií Evropa 2020 (40 %) byla v 1. čtvrtletí tohoto roku mírně překročena, činila 40,2 %. Průměrnou požadovanou hranici úrovně vzdělání splňuje v tomto čtvrtletí 18 sledovaných evropských zemí.
Česká republika se podle výsledků VŠPS za 1. čtvrtletí 2018 řadí s dosaženým podílem 33,3 % vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 30 – 34 let mezi země s nižším zastoupením vysokoškoláků. U nás se tento podíl meziročně snížil o 1,2 p. b. a do požadovaného evropského průměru by ČR nyní chybělo 6,7 procent těchto mladých vysokoškolsky vzdělaných osob.
Ze sousedních zemí je pod evropským průměrem také Německo (34,3 %) a Slovensko (36,8 %). Rakousko s podílem 40,2 procent tak kopíruje průměr za země EU28. Vyšších hodnot v podílu vysokoškolsky vzdělaných osob pak dosahuje Polsko (46,1 %).
Nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných osob mají v Litvě (58,4 %), na Kypru (56,2 %) a ve Švédsku (52,7 %). Nejméně vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 30 – 34 let je v Rumunsku (23,3 %), v Itálii (27,7 %) a v Chorvatsku (28,2 %).
Při celkovém poklesu nezaměstnanosti se podíl dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a déle) na celkové nezaměstnanosti – v průměru za EU28 meziročně snížil o 1,6 p. b. na 43,3 %. Nad tímto průměrem je sedm států Unie se stále vysokým podílem dlouhodobě nezaměstnaných.
Ve většině zemí se v 1. čtvrtletí 2018 podíl dlouhodobě nezaměstnaných (tj. nezaměstnaných 1 rok a déle) meziročně snížil. V České republice se podíl nezaměstnaných 1 rok a déle meziročně snížil o 5,2 p. b. (na 31,8 %). Významný meziroční pokles zaznamenali například v Irsku, kde ke zlepšení situace v oblasti zaměstnanosti a nezaměstnanosti, snížili i podíl dlouhodobě nezaměstnaných mezi roky až o 15,8 p. b. Další vyšší meziroční pokles měli v Estonsku (o 10,3 p. b.), ten byl ale zřejmě způsoben aktuálním zvýšením celkové nezaměstnanosti právě v Estonsku. Meziroční přírůstek v podílu dlouhodobě nezaměstnaných měli v Itálii, v Lotyšsku, ve Spojeném království, na Slovensku a v Belgii. Dlouhodobá nezaměstnanost je stále problémem zejména v Řecku (68,2 %), dále pak na Slovensku, v Itálii, v Bulharsku a i v Belgii, kde už dlouhodobě nepracuje více než polovina z celkového počtu nezaměstnaných. Nejnižší podíl dlouhodobě nezaměstnaných je naopak v severských státech, které se vyznačují podprůměrnou celkovou nezaměstnaností.
