SAP mezi 25 nejlepšími místy pro práci

Společnost SAP byla vybrána mezi 25 nejlepších míst pro práci pro rok 2020. Díky svému úsilí vytvářet prémiové pracovní prostředí uspěla v konkurenci více než 10 tisíc organizací z celého světa. Snahy o zajištění příjemného, zdravého a inspirativního pracovního prostředí pokračují ve společnostech skupiny SAP i nyní, v době, kdy většina lidí funguje kvůli pandemii již od jara z domova. I díky tomu získal SAP v České republice opakovaně také ocenění Top zaměstnavatel. Zároveň firma pracuje na konceptu pracoviště budoucnosti.

Ze svých domácích kanceláří dnes pracuje valná většina zaměstnanců skupiny SAP po celém světě, včetně České republiky, kde má firma v rámci 5 poboček ve 3 lokacích více než 2 500 zaměstnanců. V pražském centru podnikových služeb SAP Services jde například o 95 % ze zhruba 1300 zaměstnanců. I když možnost příležitostné práce z domova většina z nich využívala již před pandemií, přechod na dlouhodobý a plný home office přinesl v otázkách tvorby prémiového pracovního prostředí a těch nejlepších pracovních podmínek nové výzvy. „Hned z počátku jsme se snažili zjistit, co naši lidé doma nejvíce postrádají. Nejčastěji šlo o externí monitory, ergonomické židle a kontakt s kolegy. Monitory a výjimečně i pracovní židle jsme jim zapůjčili, kolegy ale poskytnout nedokážeme, a tak jsme alespoň propagovali akce typu společných virtuálních obědů a různých mimopracovních aktivit,“ přibližuje Lenka Pospíšilová, HR Business Partner v SAP Services. Později některé pracovní týmy začaly pořádat i virtuální teambuildingy v podobě kvízů či her.

Dlouhodobou práci z domova zvládají podle Lenky Pospíšilové zaměstnanci SAP rozdílně. Někteří si rychle zvykli a po kanceláři se jim nestýská, jiní řeší zcela nové výzvy, které přináší vzdálená spolupráce, anebo bojují s pocity osamělosti. Chybí jim zejména osobní interakce s kolegy, rozhovory tváří v tvář a společně trávené přestávky a obědy. Těm zaměstnancům, kterým domácí podmínky neumožňují vykonávat práci plnohodnotně, vedení umožnilo práci z kanceláře, ovšem při dodržování přísných hygienických opatření.

„Jak na poli péče o zaměstnance, tak i v oblasti organizační se nám velmi osvědčila flexibilita a otevřenost všem možnostem. Také jsme se přesvědčili, že je dobré nečekat na vládní opatření, a jednat proaktivně. Například povinné roušky v kanceláři jsme dodržovali i v létě, kdy byla vládní opatření volnější,“ popisuje Lenka Pospíšilová.

Podpora, kterou firma svým zaměstnancům poskytuje, se pak vrací v podobě loajality i mnoha ocenění. Nedávno například SAP jako jedna z pouhých 16 společností na světě získal status Top zaměstnavatele (Global Top Employer). Ocenění, které uděluje Top Employer Institute, přitom SAP v České republice letos získal již potřetí za sebou.

„Největším přínosem práce z domova je pro nás skutečnost, že jsme ochránili zdraví zaměstnanců a zabránili šíření nákazy mezi kolegy, ať už v kanceláři nebo při dojíždění. Zároveň jsme se přesvědčili o tom, že i ve ztížených podmínkách dokážeme zajistit stejnou kvalitu služeb pro naše zákazníky, tedy zaměstnance SAP po celém světě,“ říká Iveta Chválová, ředitelka SAP Services. K výzvám pak dle ní patří zejména zajištění úspěšného adaptačního procesu nováčků, který nyní probíhá plně virtuálně a důležitou roli při něm sehrávají jak manažeři, tak i stávající zaměstnanci. S novým kolegou, kterého jednotliví pracovníci nikdy nepotkali osobně, si musí na dálku vybudovat vztah a úspěšně ho začlenit do týmu.

Současná většinová práce z domova může do budoucna ovlivnit jak pracovní zvyky a preference lidí, tak i samotné pracovní prostředí ve firmách. Z průzkumu asociace ABSL například vyplynulo, že v budoucnu chtějí více než půl pracovní doby z domu pracovat 4 z 5 zaměstnanců, což je o dvě třetiny více než před vypuknutím pandemie. Míra možné práce z domova však bude po návratu do kanceláří záviset zejména na konkrétní pracovní náplni jednotlivých zaměstnanců a potřebách byznysu.

„Součástí pracovního prostředí bezpochyby zůstane flexibilita a hybridní model práce, což se promítne i do podoby a funkce kancelářských prostor. Je například pravděpodobné, že se v budoucnu budou pracovní týmy scházet v kanceláři v kompletním počtu jen jednou či dvakrát týdně, kdy budou potřebovat zejména variabilní týmové prostory. Kromě toho do budoucna zvažujeme posílení konceptu sdílení pracovních míst, budeme totiž i nadále růst,“ dodává na závěr Iveta Chválová.