Zatímco na západních trzích firmy zpomalují své náborové aktivity anebo dokonce začínají s propouštěním, český trh zatím čile nabírá, a to i kvalifikované uchazeče ze zahraničí. Například v podnikových, IT a zákaznických službách tvoří experti ze zahraničí dokonce již 44 % z celkového počtu zaměstnanců. Do roku 2025 plánují zdejší centra nabrat dalších 50 tisíc zaměstnanců, polovina z toho by přitom měla přijít ze zahraničí, většinou ze zemí Evropské unie.
Zatímco ze světově známých značek jako je Tesla, Apple, Twitter či Netflix postupně přichází zprávy o propouštění zaměstnanců, český trh stále nabírá, a to napříč všemi sektory. Obor podnikových, IT a zákaznických služeb dokonce posiluje své náborové aktivity, a to nejen v ČR, ale i v zahraničí, kde hledá zejména IT specialisty, datové analytiky či jazykově vybavené pracovníky z HR nebo financí. V tuto chvíli již 44 % ze 145 000 zaměstnanců tvoří cizinci, přes 80 % z nich je ze zemí Evropské unie. „Náš sektor v současnosti zaměstnává téměř desetinu všech zahraničních pracovníků v ČR a je tak největším českým zaměstnavatelem cizinců. Protože centra stále rozšiřují záběr a služby poskytují do rostoucího počtu zemí, tento trend bude ještě posilovat,“ říká Jonathan Appleton, ředitel asociace ABSL, která v ČR sdružuje centra podnikových, IT a zákaznických služeb, s tím, že do roku 2025 má v oboru přibýt dalších 50 000 pracovních míst a předpokládá se, že polovinu z nich obsadí cizinci, nejčastěji ze západní Evropy. Celkem se v sektoru mluví třiceti jazyky a jsou zde zástupci více než stovky národností.
Levnější život navzdory inflaci
Cizinci přicházejí do České republiky z mnoha důvodů. Pro uchazeče ze zemí západní Evropy, jako je Španělsko, Portugalsko, Itálie či Francie, jsou hlavními důvody kariérní příležitosti, kterých je v jejich domovských zemích s vysokou nezaměstnaností mezi mladými málo. Pro ostatní je to často zajímavá životní zkušenost nebo vysoká kvalita života, kterou si budou moci ve středu Evropy dovolit, a to i navzdory rostoucím nákladům. „I přes aktuální míru inflace jsou u nás náklady na život stále nižší než v západní Evropě. Například ceny nájmů v Praze jsou dle portálu numbeo.com o 57 % levnější než v Londýně. Celkové životní náklady v Praze jsou pak podle serveru expatistan.com nižší o 36 % než v Berlíně, o 22 % než v Madridu a o 40 % než v Paříži. V případě menších měst jsou pak tyto rozdíly ještě markantnější,“ říká Jonathan Appleton. Rozdíl mezi inflací v ČR a v zemích západní Evropy navíc představuje jen jednotky procent, kandidáti ze zahraničí proto tento ukazatel obvykle neřeší. To potvrzuje například i Diogo Videira, náborový konzultant pro region EMEA ve společnosti ExxonMobile Czech Republic: „Ačkoliv inflaci cizinci při stěhování zvažují, v České republice jsme kvůli tomuto faktoru nezaznamenali žádné narušení přílivu kandidátů nebo mezinárodních náborů. Inflace v současné době vysoce rizikovým faktorem v přitahování talentů není, a to nejspíš proto, že nejde o lokální aspekt, ale spíše o evropský a celosvětový fenomén, takže není příliš diferenciační.“
Velká část mzdy jde na bydlení
„Zájemci o práci v Česku jsou zprvu často nemile překvapení, že za bydlení zde musí vydat více než polovinu příjmu. Záhy však poznají, že ceny služeb i celkových nákladů na život jsou zde mnohem levnější než v západní Evropě, takže se zbytkem mzdy se jim zde stále bude kvalitně žít,“ doplňuje Andrea Tkačuková, spoluzakladatelka a CEO agentury Foreigners, která pomáhá zahraničním zaměstnancům v Česku.
Složitá byrokracie a jazyková bariéra
Po příchodu do České republiky však zahraniční pracovníci čelí řadě problémů, se kterými často potřebují od svého zaměstnavatele pomoci. V prvé řadě naráží na zdlouhavé a složité administrativní procesy, a to zejména u imigračních záležitostí. Na odborech azylové a migrační politiky navíc často potřebují česky mluvící doprovod. „Firmy z našeho oboru pomáhají svým zahraničním zaměstnancům nejen s vyřízením potřebných povolení, ale i s relokací a praktickými věcmi týkajícími se ubytování, bankovních účtů, poplatků za komunální odpad, zdravotní péče nebo jazykových či adaptačních kurzů. Chybí jim však podpora ze strany státu, a to například v poskytování služeb v anglickém jazyce nebo v usnadnění zdlouhavého a složitého vízového procesu, který by měl být, podobně jako v jiných zemích, digitalizován,“ říká Jonathan Appleton. Obor navíc spolupracuje také se specializovanými centry, které poskytují podporu zahraničním profesionálům pracujícím v Česku a nabízí jim poradenství a pomoc ve všech oblastech týkajících se zabydlení v novém městě. „Poskytujeme podporu s pomocí naší interaktivní aplikace Relocation app, která ve 4 krocích cizince provede celým relokačním procesem. Pomůže jim jak s hledáním práce a bydlení, tak i s vyřízením všech pobytových dokumentů a praktickými otázkami, jako je vyhledání lékařské péče a podobně. Zároveň pořádáme welcome workshopy a komunitní eventy k rychlé orientaci ve městě a v občanských povinnostech a k propojení s komunitou. Vydáváme i měsíčně newsletter s novinkami,“ vypočítává Alena Danielová, vedoucí Ostrava Expat Centre.
Městská doprava a dostupnost zdravotní péče milým překvapením
I přes jazykovou bariéru a zdlouhavé administrativní procesy platí Česká republika za jednu z nejoblíbenějších zemí pro život a práci cizinců. V loňském roce se například umístila na 15. místě světového žebříčku, který sestavuje organizace Expat Insider. Kromě kariérních příležitostí a kvality života zde cizinci velmi dobře hodnotí fungující MHD a dostupnou lékařskou péči. Tu mnozí zaměstnavatelé zprostředkovávají svým zahraničním zaměstnancům v anglickém jazyce. „Jedním z benefitů pro naše zaměstnance ze zahraničí jsou privátní lékařské služby, které jim i jejich rodinným příslušníkům zajišťujeme ve společnosti Canadian Medical, kde jsou k dispozici i anglicky mluvící lékaři,“ vysvětluje Tomáš Ondroušek ze společnosti Kyndryl. Česko si také vede mimořádně dobře v indexu Working Abroad, kde se dokonce umístilo na 3. místě.