Zatímco v uplynulých dvou desítkách let přesunuly rostoucí úroveň vzdělání a modernizace zemědělství většinu pracovních příležitostí do měst, nyní se díky pandemii a technologiím lidé vrací zpět na venkov. Práce je stále méně závislá na fyzickém umístění a lidé si během posledního roku zvykli pracovat z domova. Pandemie zároveň výrazně zrychlila automatizaci a digitalizaci, díky čemuž bude více než polovina všech pracovníků na celém světě mezi roky 2020-2030 potřebovat rekvalifikaci. Vyplývá to ze studie Flexibility@Work 2021 personálně poradenské společnosti Randstad.
„Nasazení moderních technologií do firem urychlila pandemie o celou dekádu. Díky tomu se dá očekávat, že více než polovina pracovníků bude v následujících letech potřebovat zvýšit svou kvalifikaci nebo se plně rekvalifikovat, v průměru 1 ze 7 lidí bude totiž v důsledku technologií a automatizace čelit ztrátě zaměstnání. Prvními kandidáty na tuto změnu jsou pracovníci v administrativě, službách či financích, kteří vykonávají repetitivní nebo administrativní úkony,” říká Jacek Kowalak, ředitel české pobočky společnosti Randstad a dodává: “Získat potřebné znalosti a dovednosti však lidé nezvládnou ze dne na den. Dá se proto očekávat, že co do znalostí a specializace se na trhu v budoucnu nebude potkávat očekávání ze strany zaměstnavatelů a nabídka ze strany volných kandidátů.“ Proto bude potřeba, aby v následujících letech do svých zaměstnanců a jejich vzdělávání intenzivně investovali i samotní zaměstnavatelé. Nemohou totiž spoléhat jen na osobní aktivitu lidí či české školství, protože to není schopné reagovat pružně, a navíc nedokáže predikovat, jaký typ znalostí bude potřeba za 5 či 10 let, a dle toho upravovat své kurikulum.
Při vzdělávání svých zaměstnanců by se firmy měly zaměřit jak na nové technologie a práci s nimi, tak i na měkké dovednosti, zejména na kreativitu, komunikační schopnosti a adaptabilitu. Velmi důležitým kritériem pro budoucí zaměstnatelnost totiž bude, jak se budou lidé schopni adaptovat na změny, s čímž ovšem souvisí nutnost akceptovat celoživotní vzdělávání. Jen to jim umožní přechod mezi různými činnostmi a kariérními rolemi. „Je zřejmé, že do budoucna budou lidé častěji měnit zaměstnání, povolání nebo dokonce své postavení na trhu práce. Doby, kdy bylo běžné nastoupit do zaměstnání ve věku 18 let a v 60 odcházet ze stejné firmy do důchodu se zlatými hodinkami, jsou dávno pryč. Lidé již nejsou loajální způsobem, jakým kdysi byli,“ říká Jacek Kowalak. Zároveň zdůrazňuje význam emoční inteligence a sociálních dovedností, které pomáhají pracovníkům spolupracovat ve fyzických i virtuálních týmech, což je dnes stále důležitější.
Nezbytné přitom je, aby důraz na technologie, matematiku a kritické myšlení byl kladen už na školách. Nedostatek matematických dovedností jde totiž často ruku v ruce s chybami v úsudku či problémy při rozhodování, což jsou oblasti, které jsou a budou pro lidskou práci klíčové. Ve vyspělých zemích s vysokými příjmy je význam vzdělávání v oboru STEM dobře znám a investice v této oblasti jsou považovány za prostředek k podpoře inovací a hospodářského růstu.
Růst vzdělanosti, technologický pokrok i modernizace zemědělství způsobil v předchozím období přesun pracovních příležitostí z venkova do měst a rychlou urbanizaci. Díky pandemii jsme dnes svědky migrace opačného směru. „S tím, jak se na venkově zlepšuje připojení k internetu a vlivem pandemie se stala běžnou práce z domova, tak se zaměstnanost stává stále méně závislou na fyzickém umístění. To by dokonce mohlo vyvolat přesun z měst zpět na venkov,“ říká Jacek Kowalak s tím, že tomuto trendu v ČR nahrává i nárůst počtu kvalifikovaných pracovních míst.
Podrobnější informace si můžete přečíst ve studii Flexibility@Work 2021 společnosti Randstad, kterou lze stáhnout zde.
