Mzdy letos rostou napříč obory i profesemi, ve srovnání s loňskou úrovní nejčastěji v rozmezí 5-10 procent. Výjimku tvoří jen IT, kde mzdy narazily na pomyslný strop již v roce 2023, a stavebnictví, které prožívá období stagnace. Po dvou a čtvrt letech poklesů začala v některých oborech dokonce stoupat i reálná mzda, s čímž souvisí i rostoucí kupní síla obyvatelstva. I přes mírný nárůst nezaměstnanosti a dílčí zjednodušení podmínek ekonomické migrace na trhu nadále panuje enormní nedostatek pracovníků, nejvíce ve výrobě a v IT. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu personální agentury Grafton Recruitment, který mapuje aktuální finanční ohodnocení stovek pracovních pozic v 9 oborech a 13 regionech.
„Letošní rok přinesl hned několik dobrých zpráv. Kromě růstu mezd, a to i těch reálných, je to například i zjednodušení podmínek ekonomické migrace a zaměstnávání zahraničních pracovníků, zpřísnění pravidel agenturního zaměstnávání a s ním související postihy pro nelegální agentury a v neposlední řadě i chystaná adopce evropské směrnice, která přinese do oblasti odměňování větší transparentnost a odstranění tzv. Gender Pay Gapu, který je v naší zemi stále velmi výrazný,“ říká Martin Malo, ředitel Grafton Recruitment a GiGroup, a dodává: „Dle našeho průzkumu přesahuje rozdíl ve mzdách mezi ženami a muži u některých profesí dokonce 20 %, nejvíce jsou nůžky rozevřené na pozicích účetních a obchodníků. Pod tlakem přicházející směrnice však naštěstí zaměstnavatelé z mnoha oborů již začínají konat kroky k nápravě.“
Nábor ze zahraničí má i přes pozitivní změny řadu limitů
Kromě rozdílů ve mzdách mezi muži a ženami průzkum mapoval i potřeby českých zaměstnavatelů nabírat pracovníky ze zahraničí. Navzdory pokračující automatizaci a mírně rostoucí nezaměstnanosti totiž stále chybí jak nekvalifikovaná pracovní síla, tak i řemeslníci s kvalifikací a experti na celou řadu oblastí. „Negativní demografická křivka pak dokresluje celkový obraz, kdy absence kvalifikované pracovní síly není jen krátkodobým trendem, ale obavou celého pracovního trhu, která si vyžaduje přijetí zásadní strategie ekonomické migrace,“ komentuje Martin Malo s tím, že bez zahraničních pracovníků si český trh neporadí, závislé jsou na nich obory jako automotive, výroba a logistika, kde na ně spoléhá již 80 % firem, nebo IT a podnikové služby, kde dokonce dle údajů oborové asociace ABSL tvoří 43 % všech zaměstnanců. Zájem firem o zahraniční uchazeče dokládají i čísla – jen za poslední rok na českém trhu práce přibylo téměř 30 700 zahraničních pracovníků, čímž jejich celkový počet přesáhl výši 823 900. A to je zhruba 2,5krát víc než na konci roku 2015.
Náboru ze zahraničí by sice měl pomoci Program digitální nomád, který je realizován od července 2024 a umožňuje snadnou relokaci specialistů, kteří jsou občany Austrálie, Japonska, Kanady, Korejské republiky, Nového Zélandu, Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, Spojených států amerických nebo Tchaj-wanu. Nicméně, trh by potřeboval i zvýšení imigračních kvót pro další vybrané země, například ze států jižní Ameriky nebo jihovýchodní Asie.
S rostoucí fluktuací bojuje většina firem, ne vždy účinnými nástroji
Vyprahlý trh práce je důvodem rostoucí fluktuace, která se nejvíce rozmáhá ve výrobním sektoru a na níže honorovaných pozicích se směnným provozem. „Problémy se zvýšenou fluktuací dnes dle našeho průzkumu řeší většina firem. Hlavním důvodem odchodů zaměstnanců je přitom nejčastěji skutečnost, že dostanou od jiného zaměstnavatele nabídku vyšší odměny za srovnatelnou práci. I když k setrvání na pracovišti zaměstnance nejvíce přesvědčí zvýšení mzdy, firmy k tomu kroku přistupují jen v 5 % případů, kdy se dozví o úmyslu zaměstnance odejít,“ říká Martin Malo. Výrazně do toho dle zasahují předem definované rozpočty firem na jednotlivé pracovní pozice, které v mnoha případech nejsou flexibilní. Náklady na hledání a zaškolení nového člověka přitom mnohdy převyšují případné navýšení mzdy. Fluktuaci v kancelářském prostředí pak ovlivňuje i skutečnost, že řada zaměstnavatelů v poslední době limitují možnosti práce z domova a vyžadují častější, v mnoha případech dokonce i plnou, docházku do kanceláří. To je přitom v přímém rozporu s preferencemi uchazečů o práci.
IT a telekomunikace: Slučování rolí pokračuje, mzdy narazily na strop
IT a telekomunikace patří k oborům, ve kterých chybí lidé dlouhodobě. Rozmach digitalizace, cloudu, umělé inteligence i kybernetických hrozeb nedostatek expertů dále prohlubuje. K nejčastěji hledaným pracovním pozicím tak aktuálně patří právě specialisté na kybernetickou bezpečnost, SAP konzultanti, Cloud inženýři a specialisti, datoví analytici a vývojáři v programovacích jazycích .NET a C#. Na rozdíl od předchozích let firmy nyní preferují spíš nábor do stavu a vytváření interních IT oddělení před externí spoluprací s kontraktory či bodyshopem. V oboru i nadále přetrvává trend přehodnocování a slučování jednotlivých pozic a jejich pracovní náplně. Firmy mají často ve zvyku kombinovat technologie (front-end a back-end technologie či operativní a technickou cyber security), čímž se zvyšují očekáváné požadavky na pozici a tudíž i nároky na zaměstnance. Navzdory rostoucím nárokům však mzdy meziročně nevykazují žádný výrazný pohyb, neboť již ke konci loňského roku narazily na svůj strop. Beze změn zůstala i oblast benefitů.
Inženýring a výroba: Roste poptávka po odbornících na úsporu energie a udržitelné postupy
V oboru inženýringu a výroby lidé chybí napříč pracovními pozicemi i kvalifikacemi. Jedinou oblastí, kde poptávka uchazečů výrazně převažuje nabídku firem, jsou pozice do výroby na jednosměnný provoz. Naopak nejvíce zaměstnavatelům chybí specialisté údržby, zejména s elektro zaměřením, a v souvislosti s pokračující automatizací a digitalizací výrobních procesů i automatizační inženýři, programátoři robotů či technici průmyslové robotiky. Výrazně stoupá také poptávka po odbornících na úsporu energie a udržitelné postupy a dlouhodobý je i nedostatek svářečů, operátorů a programátorů CNC strojů, seřizovačů a výrobních dělníků. Kvůli nedostatku pracovníků a stoupajícím životním nákladům začaly v oboru plošně růst mzdy. Zaměstnavatelé musí být v oceňování konkurenceschopní, aby udrželi své lidi a ideálně přilákali další. Zvyšují proto často i příspěvky na dopravu, náborové a nástupní bonusy a příspěvky na důchodové připojištění. Své lidi se také snaží podpořit co možná největší flexibilitou – nabízejí jim možnost volby směn a hybridní systémy směn. Na druhou stranu technologický pokrok, změny v trendech a důraz na udržitelnost přinesly zvyšující se nároky na odborné znalosti lidí a jejich schopnost pracovat s digitálními nástroji.
Stavebnictví: Navzdory útlumu chybí lidé, příští rok se očekává oživení a růst
Navzdory snížení úrokové sazby se trh stavebních prací dále propadá. Důvodem je přetrvávající ochlazená výstavba residenčního bydlení i kanceláří. Stavební firmy však zůstávají optimistické a shodují se, že příští rok konečně přinese růst. Kapacity stavebních firem se již nyní pomalu naplňují a v souvislosti s novým stavebním zákonem, který vešel v platnost 1. července letošního roku, se očekává další oživení. Jedním ze zamýšlených cílů nové úpravy stavebního zákona totiž bylo stavebníkům ulevit a zejména zrychlit povolovací proces.
Vzhledem k pokračujícímu útlumu v oboru nedošlo za uplynulý rok k žádným změnám v oblasti odměňování. Lidé však stále chybí, a to zejména na kvalifikovaných pozicích. K aktuálně nejhledanějším profesím ve stavebnictví patří stavbyvedoucí, přípravář a rozpočtář. Právě u těchto pracovníků registrujeme rostoucí nároky na výši mzdy. Zároveň požadují často i služební auto, které by mohli používat i pro soukromé účely. Firmám chybí ale i řemeslnické a dělnické pozice, nejvíce pak zedníci a truhláři. Díky značnému boomu fotovoltaiky a udržitelnosti je na trhu patrná i zvýšená poptávka po projektových manažerech FVE a znalcích dotčené legislativy.
Obchod, retail a marketing: Obor vyžaduje rychlou adaptaci
Obchod, retail a zejména marketing prochází dynamickými změnami, a zaměstnavatelé i uchazeči tak musí reagovat na měnící se požadavky a podmínky. Některé pozice zanikají nebo se výrazně transformují a objevují se i role nové, často velmi specializované.
V oblasti obchodu zaměstnavatelé aktuálně nejčastěji poptávají pozice key account managerů, sales managerů, business development specialistů a obchodních zástupců. V retailu trvá poptávka po manažerech a vedoucích poboček, přičemž největší nedostatek jich je v oblastech mimo Prahu. Napříč celou ČR pak chybí i obchodníci v sektoru rychloobrátkového zboží (FMCG).
V marketingu se prohlubuje přetlak kandidátů a zvýšená konkurence, neboť obor přitahuje mnoho uchazečů. Požadavky na zaměstnance jsou zde ale stále specifičtější a stále větší důraz se klade na konkrétní odborné znalosti a dovednosti. Mzdy napříč pozicemi přesto zůstávají stabilní a bez výrazných změn.
Nákup a logistika: Největší zájem je o zkušené nákupčí
Logistika je i v roce 2024 turbulentní odvětví, kde nabídka pracovních míst převyšuje poptávku uchazečů, a to i přesto, že firmy pokračují v investicích do robotických a automatizovaných systémů, čímž se snaží zvýšit efektivitu a snížit náklady. S cílem urychlit dodávky zboží budují také logistická centra blíže k zákazníkům. K profesím, které nyní zaměstnavatelé nejčastěji poptávají a složitě na ně hledají uchazeče, patří specialisté na řízení zásob a plánování, nákupčí se zaměřením na strategický nákup, manažeři logistiky, skladníci či řidiči VZV. Mimořádně nedostatkoví jsou také zkušení nákupčí s vynikajícími vyjednávacími dovednostmi.
Mzdy se zvyšují plošně, zejména u zmiňovaných nedostatkových pozic. Firmy nabízejí nástupní bonusy, relokační balíčky, ale i možnost využít svozové autobusy. Samozřejmostí jsou finanční kompenzace za směnný provoz. Nerostou ovšem jen mzdy, ale i nároky na uchazeče. Patrný je zejména vyšší důraz na digitální dovednosti, analytické schopnosti, komunikaci, vyjednávání a řešení problémů. Požadována je celková flexibilita a schopnost rychle se přizpůsobit změnám.
Lidské zdroje, administrativa a právo: Uchazeči jsou vybíravější a sebevědomější
Administrativa a lidské zdroje jsou obory, o které je tradičně mezi uchazeči velký zájem. Přesto pro specializované role, které souvisí například se zákaznickými službami v oblasti HR nebo financí a vyžadujícími znalosti cizích jazyků, často kandidáti chybí. Chybí i právníci, zejména se specializací na regulatory, M&A, compliance a opakovaně se setkáváme i s nedostatkem zkušených právníků v oblasti energetiky a veřejných zakázek.
Naopak přetlak kandidátů jsme zaregistrovali v oblasti HR, a to téměř u všech úrovní a typů pozic, mnozí zájemci sem míří i ze zcela jiného segmentu, například z oblasti financí a účetnictví. Rostoucí zájem uchazečů je patrný i v případě pozic v rámci vzdělávání a rozvoje.
Co se týče trendů v odměňování, zaměstnavatelé jsou dnes ochotnější diskutovat o navýšení mezd na základě individuálních potřeb zaměstnanců. Firmy se také snaží zůstat konkurenceschopné v nastavení benefitů a odměňování, což zahrnuje i vyšší příspěvky na stravování a penzijní připojištění. Zároveň však rostou nároky na kandidáty – výběr zaměstnanců je mnohem pečlivější, což přináší delší proces výběrového řízení. V současnosti rovněž markantně vzrůstá důraz na hard skills uchazečů na úkor soft skills.
Bankovnictví a finanční služby: Mzdy v některých případech převyšují průměr posledních let
Na pracovní procesy a zaměstnanost v bankovnictví a finančních službách má v současné době výrazný vliv digitalizace a automatizace. Stále více finančních služeb je poskytováno online, což do značné míry ovlivňuje potřebu pracovníků ve fyzických pobočkách. Počet zaměstnanců proto v této oblasti stagnuje nebo dokonce klesá. Na druhou stranu v oboru roste poptávka po specializovaných odbornících, jako jsou právníci, datoví specialisté a experti na bezpečnost sítí, u nichž je kladen velký důraz na vzdělání a zároveň jsou jasně stanovená kritéria týkající se jejich potřebných dovedností. Finanční instituce hledají i komplexní účetní a pracovníky do controllingu. Zvláště vysoká poptávka je po kandidátech, kteří hovoří německy nebo francouzsky. Mzdy v oboru dále rostou. Některé společnosti sledují situaci na pracovním trhu a jsou schopné nabídnout konkurenceschopné mzdové ohodnocení, které mnohdy převyšuje průměr posledních let.
Farmacie a zdravotnictví: Tématem je rovnováha mezi prací a osobním životem
Ve zdravotnictví a farmacii není nedostatek lidí žádnou novinkou, a to i navzdory tomu, že počet uchazečů letos mírně vzrostl. Mezi nimi se stále častěji objevují i kvalifikovaní pracovníci ze zahraničí s dobrou úrovní znalosti českého jazyka. Na trhu nicméně stále chybí lékaři, farmaceuti, zdravotní sestry i specialisté v klinickém výzkumu. Mezi lékaři se nejčastěji hledají internisté, psychiatři, neurologové a pediatři, mezi sestrami zase sestry na oddělení anesteziologicko-resuscitační a intenzivní péče, všeobecné sestry a dětské sestry. Nemocnice a zdravotnická zařízení se snaží nedostatek personálu řešit jak mírným navyšováním mezd, a to zejména u specialistů, tak i nabídkou nefinančních benefitů, například závodním stravováním zdarma, delší dovolenou nebo i možností zvyšování kvalifikace. Stále důležitějším tématem je i rovnováha mezi prací a osobním životem.
Na rozdíl od zdravotnictví panuje ve farmaceutickém odvětví o nabízené pozice stále značný zájem. Uchazečů je dostatek a pravidelně reagují na nabízené pozice. Stále aktuálními tématy jsou pro ně možnost benefitů v podobě firemního automobilů a bonusů. Nejčastěji se v oboru objevuje pozice medicínského reprezentanta.
Podnikové služby: růst oboru pokračuje, centra bojují o lidi mzdou a benefity
Podnikové, IT a zákaznické služby i nadále rostou, a to navzdory silnému rozmachu automatizace a umělé inteligence. Dle oborové asociace ABSL se tento sektor letos rozroste o dalších 15 000 pracovníků a celkově počet zaměstnanců dosáhne na 175 000. Kromě nich v oboru pracují i softwaroví roboti, kteří zastanou práci za dalších 20 000 pracovníků. Právě technologie pomáhají zůstat oboru nákladově efektivní a zajistit setrvání investic v České republice i navzdory tomu, že cena práce i dalších nákladů zde stále stoupá. Setrvalý růst oboru ovšem na trhu vyvolává konkurenci mezi jednotlivými centry, s čímž souvisí potřeba správně a ambiciózně nastavovat mzdové podmínky a benefity, a zajistit si tím loajalitu svých lidí i atraktivitu vzhledem k potenciálním uchazečům o práci. Mzdy v oboru rostly napříč pozicemi a v oblasti benefitů centra kromě tradičně nejpopulárnějších bonusů a prémií svým lidem nabízí i benefity spojené s well-beingem zaměstnanců, programy pro podporu mentálního zdraví, dny volna navíc či možnost pracovat kdykoliv a odkudkoliv, například i ze zahraničí.
