„Učitel učí, kouč vede, a my chceme vést,“ říká Jakub Krejčí, zakladatel společnosti a projektu learnwithscience.“ Nová online jazyková škola má podle něj velké ambice.
V dnešním rozhovoru se budeme bavit se zakladatelem společnosti a projektu learnwithscience, Jakubem Krejčím.
První otázka, která každého napadne, proč learnwithscience?
Jde o zkratku z angličtiny, která znamená „učit se s vědou“ nebo alternativně v imperativu „učte se s vědou“. Tento projekt vznikal v mojí hlavě několik let, a snad i díky covidu jsem konečně našel odvahu jej odstartovat. Jde o online mezinárodní jazykovou školu postavenou na vědeckých základech.
Díky covidu?
Ano, přesně tak. Mnoho lidí během těch uplynulých dvou let sedělo doma s psychickými problémy, já jsem se rozhodl, že to období naopak využiju k seberozvoji – začal jsem se učit portugalsky, v rámci možností více cestovat, psát diplomku, a v neposlední řadě jsem rozjel vlastní byznys.
Proč si myslíte, že uspějete?
V úspěch upřímně věřím, neboť mám s výukou jazyků více než deset let zkušeností. Také jsem si v životě vyzkoušel různé pracovní pozice, z nichž každá mi dala něco, co teď mohu využít. Třeba vedení a organizace táborů mě naučily leadershipu. Práce na pozici obchodního zástupce zase zlepšila moje schopnosti v jednání s lidmi. Konečně praxe v právu mi ukázala, čeho všeho jsou lidé schopni a na co bych si měl dát pozor.
Jedna věc jsou vaše schopnosti, druhá věc je zaručit kvalitu výuky vašimi lektory?
Lektory jsem si vybral na základě několikakolových pohovorů, analýzy jejich osobností, a v neposlední řadě také na praktické ukázce jejich schopností a dovedností – se souhlasem některých svých klientů jsem lektory přivedl na své lekce.
Podle čeho jste zkoumal a hodnotil osobnosti lektorů?
Každý kandidát dostal za úkol vyplnit Myers-Briggsův osobnostní test, ze kterého lze usuzovat mnohé, třeba jestli dokážete pracovat v týmu, jestli jste kreativní, jestli zvládáte stres, a tak podobně. Kromě toho jsem si během pohovorů, ale i zkušebních lekcí všímal jejich reakcí – dokáže improvizovat? Umí se vyjadřovat? Má trpělivost? Dokáže naslouchat? Zkrátka to, co je pro mě ve výuce nejdůležitější.
Proč si myslíte, že zrovna váš projekt uspěje, když je na trhu jazykových škol už tak dost?
Ano, to máte naprostou pravdu. Konkurence je obrovská a s rostoucí globalizací se zdá, že noví hráči na trhu nemají žádnou šanci, nebo velice nízkou. V takovém případě máte v zásadě tři možnosti: buď se na trhu zaměříte na segment, který dosud není zcela pokrytý – například výuka jazyků pro osoby 60+, nebo se smíříte s tím, že budete mít pár snad i věrných klientů, nebo změníte pravidla hry a pokusíte se přetáhnout klienty stávajícím velkým hráčům.
A kterou z těchto strategií volíte vy?
Vyjádřil jsem to vlastně už v názvu projektu, firmy. Vydal jsem se tedy třetí cestou, takže měním pravidla hry. Především se chci zaměřovat na psychickou stránku výuky. To ovšem neznamená, že ta pedagogická půjde stranou, to vůbec ne. Nicméně ze své zkušenosti mohu říci, že klienti mnohem častěji spíš než učit jazyk potřebují naučit jak se vůbec učit, to nám totiž nikdy nikdo ve škole nevysvětlil. Navíc se dodnes mnoho lidí potýká s jakýmsi mentálním blokem, až odporem vůči cizím jazykům a jejich učení. Snad si ho přinesli ze školy, od rodičů nebo jiných zážitků, které měly natolik zásadní vliv na jejich životy, že se zkrátka učit nechtějí, a z tohoto důvodu vlastně ani nemohou.
Zmiňujete psychickou stránku. Využíváte k tvorbě své metodologie odborníky?
Ano, samozřejmě, ani moje letité zkušenosti s výukou zdaleka nestačí na to, abych pochopil, co se v mysli studentů děje. Spolupracuji s online psychoterapeuty z BetterHelp a vycházím také z vědeckých studií, které se výukou jazyků a fungováním mozku zabývají.
Na co jste v těchto studiích přišel?
Přišel jsem na to, že lekce by měly být šedesátiminutové, nikoli kratší, protože pak se nestihne celý tzv. výukový oblouk (aktivace, opakování, nová matérie, procvičení, odreagování). Nebo jsem si potvrdil, že domácí úkoly jsou potřeba, ať už je nazýváme jakkoli. Studentova znalost nemůže spočívat pouze na snaze lektora, tím hlavním je vlastní motivace studenta. Dvě hodiny týdně s lektorem a dvě hodiny samostudia jsou podle jedné cambridgeské studie dostatečné k tomu, aby student během jednoho roku zvýšil svou znalost o jeden stupeň v rozsahu jazykového referenčního rámce.
Zmínil jste motivaci studenta. Jaká je vlastně role lektora v souvislosti s motivací?
Naši lektoři jsou spíše kouči než učitelé. Učitel učí, kouč vede, a my chceme vést. Chceme vést k tomu, aby student poznal a pochopil svou vlastní motivaci, chceme vzbudit zájem, nadšení, touhu po nové znalosti. A zde bych navázal na naši předchozí diskuzi o strategii. V tradiční jazykové škole jsou totiž lektoři špatně placení, většinu příjmů získá jazyková škola, na které ovšem úspěch studenta nestojí. Proto v naší jazykové škole jde většina příjmů lektorovi, který je tak dostatečně motivován k tomu, aby dál motivoval.
To dává smysl. A odkud jsou vaši lektoři?
Naši lektoři jsou původem z celého světa, ale všichni teď žijí v Evropě. Máme lektory z Rumunska, Finska, Španělska, Polska, Portugalska, Brazílie, Zimbabwe nebo Indie. Ta kulturní různorodost je úžasná a byla obzvlášť patrná už při našem prvním celodenním školení. Jsou to lidé extrémně otevření, empatičtí, s velkými zkušenostmi a zájmem o psychologii a pedagogiku.
Které jazyky učíte?
Momentálně angličtinu, španělštinu, portugalštinu, ruštinu a francouzštinu. Zvládneme ale také hindštinu a rumunštinu.
Kolik u vás taková lekce stojí?
Záleží samozřejmě na rozsahu a intenzitě. Ceny se pohybují mezi 20 až 30 eury, čili v přepočtu plus minus šest set korun za lekci.
Veškeré podrobnosti jsou pak na našich stránkách http://www.learnwithscience.com/
