Praha, 28. května 2021 – Rok s pandemií se podepsal na preferencích zaměstnanců, a to důrazem na jistoty a udržitelnost zaměstnání. Ilustruje to i historicky nejnižší procento lidí, kteří v uplynulých 6 měsících z vlastní vůle změnili práci. Zatímco před pandemií to byla každoročně více než pětina, v druhé polovině loňského roku práci dobrovolně změnilo jen 13 % lidí. Ani zkušenost s ekonomickým otřesem ale nesnížila důležitost toho, aby práce byla zajímavá a panovala v ní dobrá atmosféra. Vyplývá to z výsledků letošního ročníku průzkumu zaměstnaneckých preferencí Randstad Employer Brand Research, který zrealizovala personálně poradenská společnost Randstad.
„Nejdůležitějším faktorem spokojenosti zaměstnanců zůstává již po řadu let atraktivní mzda a benefity. Na druhé místo se však v letošním roce probojovalo finanční zdraví zaměstnavatele, což v kontextu dnešní doby znamená odolnost proti krizi a schopnost hladce fungovat i v době pandemických omezení. Právě ekonomicky stabilní firmy jsou dnes pro uchazeče nejatraktivnější a mají vliv i na celkový pocit spokojenosti pracovníků,“ komentuje Jacek Kowalak, ředitel české pobočky společnosti Randstad, a dodává: „Jde o faktor, který zvlášť v dnešní turbulentní době nemohou firmy zcela ovlivnit. Pokud chtějí i přesto upoutat zájem uchazečů o práci, musí se zaměřit na další preference českých zaměstnanců a nabídnout jim alespoň atraktivní mzdu a benefity, jistotu práce, tedy nejlépe smlouvu na dobu neurčitou, příjemné pracovní prostředí a zajímavou práci. Překvapivým zjištěním našeho průzkumu ovšem je, že i přes růst mezd v posledních letech čeští zaměstnavatelé podle vnímání lidí v oblasti nabídky atraktivního balíčku odměn zaostávají.“ Velký nesoulad se kromě oblasti odměňování projevuje i v oblasti kariérního postupu. Více než polovina zaměstnanců považuje tento aspekt za důležitý, ale u svých vlastních zaměstnavatelů ho hodnotí jako druhý nejhorší.
„S postupnou normalizací situace vidíme, že se trh práce začíná vracet do stavu před pandemií – počet volných míst stoupá, počet volných kandidátů však nikoli. Z rozhovorů se zaměstnavateli vidíme přirozenou tendenci neroztáčet mzdovou spirálu, obávám se ale, že situace, kdy by byla možnost nabízet kandidátům výrazně méně peněz, nenastane,” dodává Kowalak.
Čeští zaměstnavatelé získali v průzkumu velmi dobré hodnocení za zajištění bezpečného pracoviště v souvislosti s COVID-19, zaměstnanci nicméně tento faktor nepovažují za příliš důležitý, spíš tento fakt považují za samozřejmost. Nejnižší hodnocení si čeští zaměstnavatelé odnesli za to, jak svým lidem umožnili v době pandemie práci na dálku. Přitom zhruba 2 z 5 potenciálních zaměstnanců v zemi přitahují zaměstnavatelé, kteří možnost home-office nabízejí. Ženy (47 %) a lidé s vyšším vzděláním (51 %) dávají tomuto aspektu větší důležitost než průměrný český zaměstnanec. „Pouze 29 % českých zaměstnanců má práci, kterou lze vykonávat z domova, a to buď na plný úvazek nebo částečně. Jde o absolutně nejmenší podíl ze všech zkoumaných zemí, globální průměr je 53 %,“ říká Jacek Kowalak s tím, že malá možnost výkonu práce z domu měla vliv i na poměrně velký podíl lidí, kterým pandemie změnila situaci v práci. Jeden ze tří českých zaměstnanců musel buď nastoupit na nařízenou dovolenou, ztratil práci, pracoval více či méně hodin než obvykle, nebo se jeho pracovní situace jinak změnila následkem pandemie koronaviru.
„Týkalo se to nejvíce žen, mladých lidí do 24 let a lidí s nižším vzděláním. Naopak lidé s vyšším vzděláním, nad 35 let a významně častěji také muži uváděli, že pokračují v práci jako obvykle. Ilustruje to, jaké zranitelné skupiny na trhu práce jsou a také rozdíly v důležitosti různých aspektů pro tyto skupiny,” upozorňuje Kowalak.
